Děti mají v sobě zvláštní dar – schopnost proměnit každodenní realitu v nádherný příběh plný dobrodružství. Když bychom se podívali do jejich očí, viděli bychom fascinaci a neuvěřitelnou radost, kterou dokáže vyvolat i zdánlivě obyčejná věc. Například, podle studie provedené na univerzitě v Harvadu, děti, které hrají na svá vlastní imaginární místa, mají tendenci vyvíjet lepší kreativní dovednosti a emocionální inteligenci než jejich vrstevníci, kteří se omezují jen na běžné hry. Tak co si vlastně děti představují, když se ponoří do svých fantazií? Odpověď na tuto otázku nás zavede na fascinující cestu do světa, kde realita a sny splývají.
Kouzlo imaginárních přátel
Jedním z nejzajímavějších fenoménů spojených s dětskou imaginací jsou imaginární přátelé. Podle odborníků na psychosociální vývoj si přibližně 65% dětí ve věku od 3 do 7 let vytvoří alespoň jednoho takového společníka. Tito virtuální kamarádi nejsou pouze nenápadnými pomocníky, ale také prostředky, kterými si děti zpracovávají emoce, konflikty a obavy. Mnohdy se stávají reflektory jejich pocitů a zkušeností, což dětem poskytuje cenný prostor pro zkoumání a navezování vztahů.
V jedné studii na University of Oregon se vědci zaměřili na děti, které měly imaginární přátele. Zjistili, že tyto děti vykazovaly větší schopnost empatie a byly nápaditější. S imaginárními přáteli si děti nejenom hrají, ale také vytvářejí příběhy, které pomáhají přetvářet stresující situace na něco zábavného a pozitivního. Imaginární přátelé tak pomáhají budovat sociální dovednosti a podemílají bariéry, které zabraňují otevřené komunikaci.
Pohádky jako most k porozumění
Dalším důležitým nástrojem, který děti používají k utváření svých pohádkových světů, jsou příběhy, které často poslouchají od svých rodičů či prarodičů. Pohádky fungují jako most, který spojuje generace a přenáší hodnoty, víry a znalosti. Vědecké studie dokazují, že vyprávění příběhů má obrovský vliv na rozvoj slovní zásoby a jazykových dovedností dětí. Když se dětem čte, aktivuje se jejich představivost, což vede k kreativnímu myšlení.
Děti se někdy dokonce stávají autory vlastních pohádek. Malé myšlenkové experimenty, kdy si vymýšlejí postavy a situace, stimulují jejich kognitivní dovednosti. Zadání, jako „Jaký by byl tvůj vlastní hrdina?“ nebo „Kde bydlí tvá kouzelná bytost?“ může povzbudit dítě k vyprávění vlastních příběhů. Tak vznikají světla jako slabiky v jejich myslích, které se spojí v celky tvořené z fantazie.
Jak děti nahlížejí na své okolí
Další fascinující aspekt dětské imaginace je jejich schopnost přehlížet hranice mezi realitou a fantazií. Kdybychom se dívali na svět jejich očima, viděli bychom, že mohou školní hřiště proměnit v bojiště statečných rytířů nebo pokoje v pokladnice plné pokladů. Každý předmět může mít své vlastní kouzlo a příběh, což podporuje přirozenou zvědavost a touhu po poznání.
Součástí jejich myšlenkového rámce jsou i situace, které bychom dospělí mohli považovat za banální nebo směřující k nudě. Ovšem pro děti je poklad, ukrytý například pod postelí, místem plným tajemství a objevů. Rozvojem této osobité filosofie se děti učí, jak přistupovat k životním situacím a pracovat se svými emocemi. Tento přístup může podpořit jejich duševní zdraví a celkový vývoj.
S takovým pohledem na svět mají děti šanci si nejen užívat své dětství, ale také se cenně vyvíjet. Fantazie je klíčovým nástrojem, který pomáhá v rozvoji kritického myšlení a kreativity. Skrze imaginaci se děti učí, jak se vyrovnat s výzvami, které je mohou potkat v reálném životě, a jak mohou vidět krásu tam, kde ji dospělí občas přehlíží.
Pohled do světa dětí je fascinující a nesmírně inspirující. V nás přirozeně vyvolává nostalgii, neboť každý z nás měl kdysi tu moc vidět zázraky i tam, kde se na první pohled žádný nenachází.