Turecko hledá řešení problému s mořským slizem známým jako “mořský sopel”, který zachvátil část Marmarského moře, zatímco vědci zkoumající tento jev tvrdí, že je “bezprecedentní”, a poukazují na to, že k této situaci přispělo znečištění.
Turecké Marmarské moře se v posledních měsících potýká s výskytem husté, lepkavé látky, které se hovorově říká “mořský sopel”. Tento jev, který vědci definují jako mořský sliz, je výsledkem smíšených faktorů, od změny klimatu až po znečištění. Vláda a vědecká komunita hledají řešení tohoto problému. Situaci na moři zkoumala výzkumná loď Blízkovýchodní technické univerzity (METU) a vědci na její palubě upozornili, že sliz, který v minulosti nebyl neobvyklý, letos dosáhl nebývalých hodnot.
Profesor Barış Salihoğlu, vedoucí Ústavu námořních věd METU, říká, že sliz byl rozšířený od hladiny až ke dnu. “Viděli jsme gelovitou strukturu šířící se po moři a nikdy předtím jsme se nesetkali s tak velkou hmotou,” řekl v pátek Demirören News Agency (DHA). Salihoğlu říká, že sliz není nic nového, ale tentokrát výrazně snížil hladinu kyslíku v moři. Situaci podle něj zhoršilo nedostatečné zpracování odpadu. “Zhoršil ji zejména zemědělský odpad a průmyslový odpad, který se do moře dostává z delt a přítoků. Potřebujeme snížit znečištění alespoň na polovinu. Vyčištění znečištění alespoň na polovinu by vrátilo hladinu kyslíku do normálu během pěti až šesti let. Potřebujeme trpělivost a také rychlá opatření,” varoval.
Sliz, který je více viditelný v oblastech blízko pobřeží, zasadil ránu rybolovu, protože snižuje viditelnost a poškozuje sítě. Pod mořskou hladinou trpí ekosystém, v němž umírá flóra i fauna. Odrazuje také plavce, a to v době, kdy se pobřežní města s příchodem léta spoléhají na příjmy z cestovního ruchu.
S vypouštěním odpadních vod bohatých na živiny do moře přibývá mořských smrků, což je v podstatě obrovský soubor mikroorganismů. Salihoğlu říká, že odpadní vody byly vypouštěny na dno moře s předpokladem, že “zamíří” do Černého moře, ale velká část vypouštěných vod se drží na hladině a zůstává v Marmaře. Poznamenal, že čistírny odpadních vod sice fungují, ale některé potřebují vylepšit. “Znečištění by se mělo snížit i v řekách, zejména v deltě Susurluk (jižně od Marmary),” uvedl Salihoğlu.
Ministr životního prostředí a územního plánování Murat Kurum řekl, že na znečištění se podílí činnost průmyslových podniků a že podniknou kroky ke zvýšení počtu a kapacity čistíren odpadních vod.
Eyyüp Karahan, vedoucí ředitelství ministerstva pro ochranu životního prostředí, říká, že neměli možnost zasáhnout do “dramatického nárůstu teploty mořské vody”, který sliz zhoršil, ale mohou pracovat na snížení znečištění. V projevu na semináři konaném v severozápadní provincii Kocaeli, která patří mezi města postižená mořským smrkem, Karahan uvedl, že v lednu informovali obce a gubernie o podílu odpadních vod na sliznicích a usilovali o okamžitá opatření. Poznamenal, že Turecko má 1 170 čistíren odpadních vod provozovaných obcemi, které slouží 89 % obyvatelstva, a 249 z nich je v Marmarské oblasti. Poznamenal, že míra recyklace odpadních vod dosáhla 3,2 % a doufají, že ji v příštích dvou letech zvýší na 5 %.
Tahir Büyükakın, starosta Kocaeli, který stojí v čele Svazu obcí Marmara, uvedl, že Marmara je již léta považována téměř za “žumpu”, do níž jsou vypouštěny odpadní vody bez komplexního čištění. “Na Marmarské moře je třeba pohlížet jako na součást většího ekosystému, nikoliv jako na moře nezávislé na svém bezprostředním regionu. Musíme podniknout kroky k řešení problému tím, že se budeme zabývat zdroji znečištění, včetně těch z Černého moře a ze zemí ležících při pobřeží Černého moře,” řekl.
Podle Veysela Eroğlua, bývalého ministra lesního a vodního hospodářství, je řešení “snadné”, pokud se podniknou správné kroky. Eroğlu, nyní poslanec za vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AK Party), uvedl, že všechny příslušné strany, od obcí až po země vypouštějící odpadní vody do Černého moře, by měly na řešení spolupracovat. “Všechny obce vypouštějící odpadní vody do Marmary by měly mít biologické čistírny. Z průmyslových odpadních vod by měl být odstraněn dusík a fosfor. Potřebujeme průmysl, který vytváří méně znečištění a spotřebovává méně vody. Musíme zrekultivovat všechny toky vlévající se do Marmary. Musíme kontrolovat znečištění způsobené pesticidy. A konečně potřebujeme přísnou kontrolu znečištění a zřídit monitorovací síť proti znečištění ve všech tocích a všech zdrojích odpadních vod ústících do moře,” říká. “To není nemožné. Pokud se to všechno udělá, znečištění zmizí a sliz také,” uzavírá.